230. den - 29. 12.

29. 12. - Úterý

... noc byla díky Dithiadenu a Ditusstatu docela klidná, kašlat začal až v pět ráno, tak dostal znovu kapky a do osmi ještě usnul. Dopoledne jsem vyprala jednu pračku, uvařila oběd a poklízela v kuchyni to, co jsem nestihla před vánocemi. Odpoledne jsme chtěli jet koupit Tomíkovi nové bačkory do školy a zastavit se u našich, ale ti šli k Tondovi, tak jsme zůstali doma. Tomík se nemohl dočkat páté hodiny, protože to jsme si byli vyzvednout Amelinku, která u nás dnes bude spát.

228. den - 27. 12.

27. 12. - Neděle



... tak a je to za námi, Tomík už počítá, že do příštího Štědrého dne jsou to -3 dny :). Dnes jsme absolvovali další kulturní zážitek - muzikál Kleopatra. Dopoledne jsme odvezli Tomíka k babičce a vyrazili shánět novou televizi k Nikče a aby toho nebylo málo, odešel jí také dědeček notebook - nový měla dostat až k maturitě, tak se to trochu uspíší. Televizi jsme nakonec koupili v Okay a s notebookem uvidíme. Původně jsem myslela, že do Prahy vyrazíme hned po obědě, omrknu ještě Ikeu, ale nakonec se mi nechtělo, tak jsme jeli až ve čtyři, zaparkovali v podzemních garážích, bratru za 200,- Kč, pokochali se stromem na Staromáku a v klidu došli do divadla Broadway. A v deset už nás přivítal ztichlý a světýlky osvícený byt :).

227. den - 26. 12.

26. 12. - Jeřabina


... a opět jako každoročně na druhý svátek jsme dnes byli na obědě u babičky a dědy E. Sešli jsme se tam všichni včetně Kuby, ale moc dlouho se nezdrželi, abychom stihli naplánovaný výlet s Pegy, Honzou a dětmi na rozhlednu Jeřabina. Počasí bylo ideální - svítilo sluníčko, ale poslední úsek silnice z Křižatek byl na můj vkus dost zledovatělý, stejně tak i cesta z parkoviště k rozhledně. A nejvíc mě překvapilo, kolik lidí se tam stejně jako my přišlo sklouznout. Po návratu jsme se ještě na chvíli zastavili na návštěvu, abychom také předali dětem dárečky a domů dorazili v dobré náladě ve čtvrt na dvanáct.

225. den - 24. 12.

24. 12. - Štědrý večer nastal


... Štědrý večer jsme letos strávili jen ve čtyřech - babička s dědou, kteří k nám několik let chodili na večeři se letos rozhodli být doma. A vůbec celý den byl v klidu - salát byl hotový, řízky naložené v jogurtu, místo kapra pangas, k obědu vinná klobása, takže žádné velké chystání. Jen Nikči televize se rozhodla právě dnes odejít, novou budeme řešit až po svátcích. Tomík celý den samou netrpělivostí skoro nic nejedl a v půl šesté se konečně dočkal. S počtem dárků jsme to letos nepřeháněli, stejně pak nevěděl s čím si dřív hrát a na něco ani nedošlo... Zbytek večera si pak hrál - nejvíc se mu líbil stolní hokej. Nikča po večeři doma a rozbalení dárečků šla ještě k tátovi - od toho k vánocům nedostala nic :(.

224. den - 23. 12.

23. 12. - Středa



... uff, předvánoční přípravy vrcholí, naštěstí jsem už měla dnes dovolenou a do konce roku budeme všichni společně doma. Takže jsem upekla vánočky, uvařila brambory na salát, uklízela, povlékala, prala a sušila. Tomášek se trochu nudil a tak zlobil, aby mu čekání na Ježíška trochu uteklo, jeli jsme ještě na chvíli k našim - odvézt vánočku a tatínek mezi tím doma udělal salát :)

223. den - 22. 12.

22. 12. - Úterý


... poslední pracovní den v letošním roce, takže tomu odpovídalo i pracovní nasazení :) Odpoledne ještě nákup, všude lidí jak much, tyhle tlačenice prostě nemusím. Děda odpoledne přivezl Tomíka a čekáme na vánoce.

222. den - 21.12.

21. 12. - Pondělí



... s vidinou dvou dnů v práci a s tím, že Tomík je u babičky se dnes vstávalo celkem radostně. Jen to auto, kdyby se nemuselo škrábat. Na odpoledne jsem měla naplánovanou spoustu práce, ale nakonec to skončilo tím, že jsem s Nikčou nakoupit, potřebovala jsem jen pár drobností a hlavně drogerii a zbytek odpoledne a večer jsem si užívala toho, že se nikdo ničeho nedožaduje, nemusíme psát úkoly a jen tak se poflakovala...

221. den - 20. 12.

20. 12. - Neděle


... Tomášek už od včera otravoval, že by chtěl sestavit a ozdobit vánoční stromek - původně jsme chtěli koupit živý, ale nakonec jsme podlehli jeho žadonění, že ho hrozně baví sestavování stromku a chce ten umělý ze sklepa. Opravdu to zvládl skoro celé sám, padlo na to celé dopoledne a ještě kousek odpoledne, nainstalovali jsme i zbytek vánoční výzdoby. A protože má už od zítřka prázdniny a my jdeme ještě do práce, odvezli jsme ho navečer k babičce, kde bude až do úterka.

219. den - 18. 12.

18. 12. - Pátek



... poslední pátek před vánocemi, venku mrzne až praští - je tam -13, já s Tomíkem a Nikčou jsme si lebedili odpoledne doma v teple a má drahá polovička koncertovala na vánočních trzích v Chomutově. Domů přijel značně zahřátý vnitřně a poměrně zmrzlý zvenčí, při postupném roztávání ho zdolala společenská únava a usnul :).

218. den - 17.12.

17. 12. - Besídka


... odpoledne jsem vyzvedla Tomíka, jela s ním domů odvézt aktovku a posvačit, počkali jsme na taťku a vrátili jsme se zpátky do školy na besídku - všechny první třídy si nachystali nějaké vystoupení - 1. A zpívala koledy, 1. B předváděla pohádku O červené řepě v angličtině a 1. C měla připravenou ukázku z vyučování. Děti byly úžasné, rodiče dojatí - jak rychle to utíká a co všechno už umí... Moc hezké předvánoční zastavení.

217. den - 16. 12.

16. 12. - Středa

... pomalu a nenápadně se zase láme týden, venku je zima jako v prosinci, jenom vánoční nálada se nějak nedostavuje - i když v družině dnes děti měly vánoční posezení s kapříkem Petříkem. Z pečení mám taky nějakou depku - z pěti druhů, které mám hotové, dva nedopadly podle mých představ - kokosová kolečka jsou sice krásně ozdobená, ale tvrdá a medové trojhránky jsou sice měkké, ale špatně upečené, bo co.
A odpoledne šílená scéna kvůli plavání - rozhodla jsem se, že dnes nepůjdeme, protože si od pondělí stěžoval, že ho bolí v krku a Tom taky nejde a venku je -5 a vůbec. Nevím, možná, že kdyby si to tolik nevynucoval řevem a nadávkami nakonec bychom šli. Chápu, že ho to baví a chodí tam rád, ale zase nechci, aby si myslel, že řvaní je ten správný způsob, jak něco získat...

... sněhový poprašek

216. den - 15. 12.

15. 12. - Úterý

... na dnešek se Tomík opět domluvil s dědou, že ho ráno vyzvedne a odvede na devátou před školu. A asi proto, že si mohl přispat, vstával ještě předtím, než jsem odešla do práce. Děda ho vyzvedl i odpoledne v družině, přeci jen pořád kašle a v rámci úterního cestování jdou pěšky do knihovny, tak ať se raději zbytečně nezatěžuje... U babičky ho cestou z práce vyzvedl tatínek.

215. den - 14.12.

14.12. - Pondělí

...neveselá, truchlivá jsou ta zimní rána - Tomík měl svoji noc - jednou za čas má nějaké noční děsy nebo co, ze spaní křičí a mele sebou a když konečně usnul, tak jsem pro změnu nemohla usnout já. Ráno si pak stěžoval, že ho bolí v krku, ale teplotu neměl, tak šel normálně do školy. Já jsem z těhle situací rozhozená a mám výčitky kvůli tomu, že ho tam vůbec posílám, ale bohužel to jinak nejde. Zaprvé by hodně zameškal a za druhé i já musím do práce. A stejně jako moje nálada byl zamrzlý i zámek u auta, takže jsem se tam dobývala přes dveře spolujezdce. Abych aspoň částečně zmírnila výčitky z toho, jaká jsem krkavčí matka, jela jsem koupit Tomíkovi gumovací pero a vyřídila jsem hned i nová prostěradla a záclonu ko pokojíku a do kuchyně.
...a odpoledne jsme konečně koupili dárky za babičku a dědu :)


... aby měl čím psát

214. den - 13. 12.

13. 12. - Opožděný Mikuláš

... dnes ráno jsme si opět pěkně pospali, dopoledne jsem se inspirovala ještě jedním receptem na MMB a upekla další druh cukroví se zajímavým názvem Cimpr-campr. Odpoledne jsem šli na návštěvu k ségře, kam dorazili i naši a předali dětem Mikuláše, když byl děda minulý týden nemocný a nemohl. Večer jsme si zapálili další adventní svíčku, o věnci už tedy nemůže být řeč, ten v obýváku jsem včera musela zlikvidovat, jak moc opadával, takže máme alternativu. Vyžehlila jsem prádlo a další den je pryč...

213. den - 12. 12.

12.12. - Pečení je radost


... vánoce se kvapem blíží, dárky už máme na pár drobností pohromadě a je nejvyšší čas pustit se do pečení, během týdne na to moc času ani elánu nebylo. Dopoledne jsem si při vaření oběda zadělala tři těsta a odpoledne, když šli kluci na Aquadrom jsem je upekla. Takže zatím máme čtyři druhy - ořechy, mandlová kolečka a letošní experiment - kokosová kolečka a medové čtverečky.

212. den - 11. 12.

11. 12. - Ukázková hodina a Čertovská veselice

... byla dnes první hodina ve škole. Rodiče se sešli v hojném počtu, ke každému dítku minimálně jeden rodič, někde oba a dokonce batolecí sourozenec. Paní učitelka předváděla, jak probíhá vyučování a co už se děti naučily. Byly šikovné a jde jim to. Obdivuju ji, já bych to asi dělat nechtěla. Díky ukázkové hodině jsme si ráno mohli po pozdním ulehnutí přispat, tak nebylo vstávání tak drastické.

Odpoledne byla v tělocvičně družinová akce - Čertovská veselice. Děti měly přijít v červeno-černém oblečení a byly rozdělené podle barev družiny do pekel, která mezi sebou soutěžila, mezitím se tancovalo a podával se čertovský gulášek. Žlutá družina tentokrát nevyhrála, ale děti si to užily.... A kvůli červeným kalhotům jsem Tomíkovi koupila v Tescu další pyžamo (jak jinak než výhodně s 50% slevou :))

211. den - 10.12.

10. 12. - Už mám pero!


...tak dnes se Tomík konečně dočkal - od konce listopadu rozdávala paní učitelka dětem, které hezky píšou, razítko se škrtnutou tužkou, jako známku toho, že už můžou psát perem. Dnes ho konečně dostal i Tomík s asi pěti dalšími dětmi. Nebyl mezi prvními, ale není ani poslední. A je nadšený. Pera jim rozdala paní učitelka. Celé odpoledne opakoval "to je dobře, že už píšu perem, viď", razítko zastínilo dokonce i návštěvu divadla a jedničky, je mu jedno, že dostal tři :)
... a večer jsme vyrazili za kulturou - na vánoční koncert Big Bandu s Leonou Machálkovou. Dopravu jsem mazaně zorganizovala tak, abych nemusela řídit - Nikča se svezla s Maruškou a Luďkem a já s Tomíkem se vnutila k babičce a dědovi E. Koncert byl moc pěkný, dojem mi trochu kazily obavy z toho, jak to Tomík zvládne vzhledem k jeho nesnášenlivosti hlasitých zvuků. A nezklamal - jen co Leona dozpívala první písničku prohlásil "Je praštěná, nebo co? Proč tak řve?", nicmémě první polovinu zvládl odsedět skorou celou na místě a na začátku druhé ho kluci odvedli kamsi do zákulisí, kde si to už užíval. Večerku měl dnes až v půl jedenácté :).

210. den - 9.12.

9.12. - Středa

... po ránu bylo venku neskutečně teplo a vzduch byl cítit spíš jarem, než vánocemi. Ranní výprava z domu proběhla v klidu, i když vstávání je pro mě nejak čím dál tím horší, zvlášť když jsem v noci několikrát probuzena, že. Pak je mi líto taky Tomíka, že musí tak brzy vstávat. Ale dnes byli v hudebce na představení Hvězda betlémská, takže se učili jen dvě hodiny. Obě cesty šli pěšky, z čehož jsem už tak nadšená nebyla, celou cestu ženou a zpotí se a já mám nějak pocit, že se z nemocí nemůžeme vyhrabat...

Já jsem se odpoledne byla nechat zkrášlit u kadeřnice Nikči, je moc šikovná a poměrně rychlá, takže jsem stihla kluky jestě než odjeli na plavčo a jela s nimi.

Nikča dnes byla dnes se školu na výletě na vánočních trzích v Drážďanech a vrátila se také už kolem páté.

A večer zase chvilka špitání o Aničce,užívám si tyhle chvíle blízkosti a za nic bych je nevyměnila :)

209. den - 8.12.

8.12. - Úterý

...dušičkové počasí i nálada, mlha přede mnou, mlha za mnou, nerada jezdím v tomhle počasí, špatně odhaduju vzdálenosti a tak vždycky podvědomě čekám, co z toho bude - zatím teda nikdy nic :) Tomášek měl dnes s družinou úterní cestování - tontokrát šli jen do muzea na betlémky, tak byl taky. Využila jsem toho, že jsem měla čas do půl páté a vyrazila do Tesca, docela mi to pomohlo, zrelaxovala jsem se a spravila si náladu - nehonila jsem se jako obvykle za jídlem, ale jen bloumala a okukovala a většinu toho co jsem koupila rozhodně nijak nutně nepotřebujeme :) A protože celkem dobrá nálada mi vydržela i doma, upekla jsem z včerejšího těsta ořechy, myslela jsem, že to bude bavit i Tomíka, ale nebylo to tak. Nikča se ztratila hned po škole k tátovi a dorazila až po deváté

208. den - 7.12.

7. 12. - Pondělí

... ve škole je dnes bruslení, učení jen dvě hodiny, tak jsem se rozhodla dopřát Tomíkovi ještě den rekonvalescence a zůstat s ním doma. Má vize byla taková, že uplácám aspoň nějaká těsta na pečení a ohlídám si Tomíka s jídlem a pitím. Nakonec jsem se dopoledne motala po kuchyni - vařila oběd, pak mlela ořechy, Tomík si chtěl dělat těsto z rozdrcených piškotů, pofackovala trochu domácnost, hodně se pohádala s Nikčou, uhňácala těsto na ořechy, zašla k doktorce na preventivní prohlídku, dala si kafe s mou drahou polovičkou, který jel na zkoušku dnes oproti obvyklému úterku, zašla k ségře pro rifle z Nextu pro Tomíka, dala si kafe i s ní, donesla od ní domů stepper, uložila Tomíka a na víc mi nějak nezbyla energie....

207. den - 6.12.

6.12. - Neděle


...tak nevím, jestli se Tomík nakonec čerta přeci jen bál, nebo jestli chytil nějakou žaludeční virozu, ale každopádně během noci pětkrát zvracel - poprvé včera v půl jedenácté večer, bohužel se ani nestihl zvednout z postele, tak jsme měli na dopoledne o zábavu postaráno, než jsem vše vyprala a K. vyčistil koberec. Pak jsem ho vzala do ložnice a spali jsme s lavorem mezi sebou. Tedy spíš nespali - já jsem pořád sledovala rytmus jeho dechu a snažila se odhadnout, kdy bude zase zvracet a dobře jsem dělala, sám nestihl hlásit nic :(. Pořádně jsme usnuli až nad ránem, ja jsem vstala ve třičtvrtě na devět a Tomík až v půl desáté. Jinak byl dnes chudáček o hladu a nechtěl ani moc pít, ale už nezvracel a neměl ani teplotu.
Na třetí jsme měli lístky do divadla na Vánoce tří sněhuláků s nadílkou, tak jsme nakonec šli. Tomáška to stejně nebavilo, bylo tam hrozně moc malých ukecaných a ubulených dětí a nebýt nadílky (kterou jsem tam donesla) odešli bychom hned po začátku... Takhle jsme tam strávili skoro dvě hodiny a opravdu hodně se těšili na konec... Večer jsem byla tak unavená, že jsem odpadla ještě před koncem Superstar.

206. den - 5.12.

5.12. - Sobota


... "můžeš mi říct proč mě rušíš, když je sobota?" - řekl mi ve čtvrt na osm ráno Tomík, když jsem ho šla vzbudit. Nikča dnes od devíti píše SCIO testy v Teplicích, tak ji tam s ještě jedou spolužačkou vezeme. Původně jsem myslela, že Tomíka vezmeme sebou, ale vzhledem k chřipkám a k tomu, že byl nemocný minulý týden, nechali jsme ho raději u babičky. V Teplicích jsme holky vysadily u gymplu a jeli do Olympie, nakoupili jsme co jsme potřebovali, dali si výborné mocha v Costa Café (cena už tak výborná nebyla) a v půl jedné byli zpět doma. Půl hoďky jsme si odpočinuli a pustili do obvyklých sobotních aktivit - praní, sušení, luxování, vytírání. Oběd jsme odbyli rybími prsty s bramborovou kaší a po upečení závinů už nezbývalo, než čekat na návrat Tomíka a čerta s mikulášem - byli objednaní na půl šestou a dorazili přesně. Letos už opravdu ví, že žádné peklo není a že jsou to převlečení lidé, tak tam asi byli naposledy :).

205. den - 4.12.

4.12. - Pátek

... na dnešek se Tomík moc těšil - odpoledne recitoval s některými dětmi z družiny na rozsvěcení vánočního stromu. Letos poprvé tuhle akci organizovala 7. ZŠ. Byla jsem zvědavá, jestli Tomík zvládne recitovat před tolika lidmi, když doma jsem z něj tu básničku vypáčila jen jednou a to u toho nesměl být nikdo jiný, ale moc se mu to povedlo.Geny se asi nezapřou - já jsem vystupovala od první třídy na všech výročních schůzích KSČ a podobných zvěrstvech a pokračovala jsme v tom ještě i na gymplu. Kromě nás a Nikči ho přišla podpořit i babička s dědou E. a babička L. - na dědu L. skočil nějaký bacil (doufejme, že ne prasečí), tak raději zůstal doma.

204. den - 3.12.

3.12. - Čtvrtek


... opět klasika - družina, práce, nákup, družina, domů a doma jsme moc rádi. Co taky v tomhle nevlídném počasí, kdy je brzy i tma podnikat?

...čertovské rohy vyrobené v družině

203. den - 2.12.

2.12. - Středa



... zase jeden běžný všední den bez velkých událostí a starostí a Díky Bohu za něj. Od smrti Dinina manžela minulý týden stále myslím na to, jak se během vteřiny dokáže obrátit život naruby, na to, jak svůj život vlastně prožívám a jak málo si člověk obvykle váží toho co má..
A plavčo jsme dnes vynechali, z rekonvalescenčních důvodů... pochopitelně

...výzdoba v družině

202. den - 1.12.

1. 12. - Úterý


... ráno jsem příjemně vypravila opět jen sama sebe, Tomík do školy sice jde, ale má až od devíti, tak se domluvil s dědou, že ho ráno odvede před školu, aby nemusel do družiny. Odpoledne ho děda i vyzvedl, protože družina má dnes v plánu pěší výlet na Širák, tak to raději riskovat nebudeme. Ve škole dnes dostali nový slabikář a matematiku, tak byl spokojený. Naštěstí nemáme problém s doháněním a vysvětlováním učení - zatím je ještě pořád napřed :).

201. den - 30.11.

30.11. - Pondělí



... paní dr. nám doporučila zůstat doma čtyři dny po skončení teplot a tak byl dnes Tomík u babičky s dědou. Díky tomu, že je doma i Nikča (naštěstí se jí to už začíná hojit), nemusel ráno nikam pospíchat, v klidu se vyspal a děda si ho vyzvedl. Domů přijel odpoledne s taťkou.