319. den - 27. 3.

27. 3. - Sobota


....zloději, ve dne v noci chodějí a tentokrát došlo i na nás - vykradli nám sklep vypáčeným okýnkem 40x40, takže jsme strávili dvě hodiny s policií a na malování došlo až odpoledne. Ale do večera jsme to zvládli, já jsem při tom průběžně umývala linku. Tomášek spal u babičky, aby se tu s námi nenudil.

318. den - 26. 3.

26. 3. - Pátek

...pořád musím myslet na to, že ať člověk chce, nebo ne, je přes děti stále spojen se svou minulostí. V družině byla dnes odpoledne koloběžková hřišťovka, takže jsme ráno vezli ještě kolobrndu. Tomík přišel nadšený a zpocený - na hřišti děti plnily asi deset úkolů, za které dostávaly razítka. Nikča zůstává tento víkend doma, tak odpoledne na chvíli pohlídala Tomíka a my jsme jeli koupit barvu na zítřejší malování, ale nedokázali jsme se rozhodnout a dohodnout na místě, tak jsme si domů dovezli jen vzorník a barvu vybrali za asistence dětí až večer.

317. den - 25. 3.

25. 3. - Čtvrtek

...krásný slunečný den, škoda, že ho nemůžu využít k jarnímu úklidu, pustila bych se do něj s chutí a do práce šla o víkendu kdy má být ošklivo. Tomík spal na dnešek se mnou v ložnici, na jednu stranu bylo příjemné, když se ke mně tulil, na druhou stranu jsem se moc nevyspala, protože jsem při každém jeho pohybu sledovala, jestli není odkopaný, nebo jestli se nebudí a nechce napít. Odpoledne byla v družině akce malování vajíček voskem pro rodiče s dětmi, tak jsme do čtyř zkoušeli malovat voskem - nejdřív jsem měla trochu obavy, ale je to celkem jednoduché a efektní, ovšem jako všechno to chce cvik. Z auta Tomík zahlédl Amelinku s Lukáškem, kteří se kolem našeho domu vraceli ze školky, zastavili jsme se nimi na chvíli - já ověšená jak vánoční stromeček aktovkou, kabelkou, dvěma igelitkami - v jedné z nich byly už rozmrzlé hranolky na dnešní večeři, a dvěma bundami, naštěstí za chvíli po nás dorazil i manžel, tak jsme šli všichni společně domů. Tam jsem vrzla hranolky do touby a udělala rychlé kuřecí ala Stroganof podle MMB. Na úklid už bohužel nedošlo, ale nevadí zítra je taky den.

316. den - 24. 3.

24. 3. - Středa

... dnes nám tatínek odjel na Moravu a vrátí se až zítra, docela mě včera překvapilo, jak na to Tomík reagoval - brečel, že táta odjede, ale ráno si ho užil, protože s ním šel do školy. Já jsem se dnes potřetí vrátila do obchodu s botami, úspěšně vyzvedla hodinky a stihla i menší nákup. Z družiny dnes kluky vyzvedla Maruš, zastavili se pro mě a pokračovali jsme rovnou na plavčo. Kluci sice v autě chvíli diskutovali o tom, jestli se jim vůbec chce, ale nakonec se rozhodli, že ano. Než skončila hodina, stihly jsme zajet ještě k Maruš, na poštu a na kafčo do Mekáče, kde jsem také já líná matka koupila dětem večeři. Doma se Tomík najedl, napsal si úkol a ve čtvrt na osm sám hlásil, že chce jít spát - slíbila jsem mu, že může spát se mnou v ložnici :).

315. den - 23. 3.

23. 3. - Úterý

... jaro venku pokračuje a to je dobře. Dnes jsem byla vyměnit boty, které jsem Tomíkovi koupila včera a nějak neodhadla velikost. Bohužel jsem ji neodhadla ani dneska - ty včera byly malé, ty dnešní jsou pro změnu moc velké, to je tak, když kupujete boty bez dítěte, ale protože jde jen o sportovní poty na ven, myslela jsem že to zvládnu bez něj. Zastavila jsem také vyměnit baterku v hodinkách mé drahé polovičky, ale ani tam jsem neuspěla na počkání. Nevadí, zítra si opět udělám výlet do centra:)

314. den - 22. 3.

22. 3. - Pondělí

... nový týden začal krásným jarním počasím, ale odpoledne po návratu domů jsme byli nějak unavení na to, abychom šli ještě ven. Tomík si sluníčka a hezkého počasí užil na hřišti s družinou a domů šel s úplně mokrou hlavou. Na večer jsem měla domluvené několikrát přeložené posezení se Silvou, tentokrát na našem obvyklém místěm, kde v týdnu nebývá moc lidí. Užily jsme si to, popovídaly si a spokojené se po desáté vrátily ke svým rodinkám :)

313. den -21. 3.

21. 3. - Neděle

... ráno jsem opět měla v sedm vyspáno, no myslím, že příští týden po změně času mě to přejde. Počasí venku zamračené a upršené. Naházela jsem do pekárny suroviny na těsto na makový závin a věnovala se vaření. V poslední době jsem nějak bez inspirace a chuti něco vymýšlet. V plánu jsem také měla vyprat, roztřídit a nejlépe i uložit zimní věci a to se mi z větší části podařilo. Ještě mě čekají boty a pak taky nějak musím zlikvidovat ty vyřazené věci z Tomáškova pokojíku, co se povalují v ložnici. Odpoledne se zastavili naši a my pak ještě zajeli do Tchiba pro nový lustr do kuchyně. Cestou zpátky se chtěl Tomík zastavit v Kik a utratit padesátikačku z kasičky. Večer jsem ještě u dvou dílů Pojišťovny stěstí zvládla vyžehlit všechno prádlo.

312. den - 20. 3.

20. 3. - Sobota


... ráno jsem nějak nemohla dospat a vstávala jsem už v sedm, Tomík přišel za chvíli za mnou. Zapla jsem pračku a pustila se do vaření halušek s uzeným a se zelím, abychom na desátou mohli odejít do školní jídelny na Velikonoční dílnu. Moc se mi tyhle družinové akce líbí a obdivuji vychovatelky, že jsou ochotné věnovat tomu svůj volný čas. K dispozici byl buď zdarma nebo za mírný poplatek veškerý materiál pro tvorbu velikonočních dekorací, osení, barvení a zdobení kraslic. Sešli jsme se tam s Maru a Tomíkem a myslím, že jsme si to všichni užili. Nezahálel ani můj muž a věnoval se údržbě aut, tedy hlavně toho mého - při karambolu mi asi taky praskla nádoba ostřikovače, tak ji spravil. Odpoledne pak zajel s oběma auty na myčku, já se věnovala také mytí - oken :).

310. den - 18. 3.

18. 3. - Čtvrtek

... na dnešní odpoledne se Tomík hooodně těšil, čekala nás návštěva Amelinky a Lukáška, se kterými se už dlouho neviděl. Venku bylo nádherně teplo a sluníčko, tak jsem mu dala jen teplejší mikinu a kšiltovku. Skoro celé odpoledne jsme strávili venku, děti se užívaly navzájem a neprudily, takže jsme si mohli v klidu popovídat a popíjet šampáňo. V klidu a včas se kupodivu odehrál i odchod domů, kde nás ještě čekal domácí úkol.

309. den - 17. 3.

17. 3. - Středa

... včera než jsme šli spát měl Tomík 38 a tak jsem s ním dnes zůstala pro jistotu doma. Ráno vstával až v devět, ale teplotu už neměl a naštěstí mu nevyskočila ani během dne. Má trochu rýmu a kašel, ale nic dramatického to není, tak snad se z toho ani nic nevyklube. Celý den odpočíval, koukal v posteli na přenosné DVD na pohádky a já abych využila toho, že jsem doma, jsem mu udělala docela důkladný úklid pokojíku. Pokojík je sice uklizený, ale vyřazené věci se nakupily v ložnici, budu muset rychle vymyslet co s nimi. Večer jsme také připravili vyfouknutá vajíčka, která mají děti nosit do družiny.

308.den - 16. 3.

16. 3. - Úterý

... protože je úterý, je cestování a to dnes patřilo výletu do 3D kina v Lounech na film Vzhůru do oblak. Tomík se sice těšil, ale nijak nadšený z toho tedy nebyl. Odpoledne jsem ho v družině vyzvedla i s jeho kamarádem Tomem a vzala je na chvíli k nám, Maruš měla nějaké zařizování a kluci byli nadšení. Tomík si potom napsal úkol a stejně jako včera usnul. Po probuzení měl 37,6. Uvidíme, co se z toho vyklube, ale plavání zítra každopádně odvoláme.

307. den - 15. 3.

15. 3. - Pondělí

...dnes bylo poslední bruslení se školou - Tomík se moc těšil, jde mu to čím dál tím lépe. Jako doprovod měl domluveného dědu, ale nedalo mi to, a zajela jsem se něj také podívat (tak trochu jsem si myslela, že to využiju k tomu, abych se paní učitelky nějak nenápadně zeptala na ten příští rok, ale ta tam dnes bohužel nebyla). Odpoledne jsem s Pegy vyrazila na nákupy do víru velkoměsta. V rychlosti jsme proběhly Metropoli, hlavním cílem byla IKEA. Chtěla jsem jen nějaké drobnosti, nakonec jsem stejně polovinu z nich nekoupila, ale výlet jsem si opravdu užila a domů dorazila v deset. Na zpáteční cestu jsme měly docela nepěkné počasí - nejdřív chumelilo, pak to pomalu přecházelo v déšť, brrr.

306. den - 14. 3.

14. 3. - Neděle

... takhle pozdě jsem nevstávala, už ani nepamatuju. Domů jsme včera dorazili kolem jedné a ještě chvíli probírali, jestli je opravdu možná změna učitelky a z jakých důvodů a ráno jsem vstávala až v devět. Zbytek dne jsem pojala v podobně odpočinkovém duchu - dopoledne jsem se naložila do vany, k obědu jsme si objednali pizzu, po obědě zase odpočívali. Tomíka dovezli babička s dědou ve čtyři, bylo tu bez něj moc velké ticho a v sedm jsme byli už komplet s Nikčou :).

304. den - 12. 3.

12. 3. - Pátek


...páteční odpoledne mám z celého týdně nejraději a užívám si ho, těší mě představa, že je před námi celý víkend. O polední pauzu jsem zvládla nákup a tak jsme z družiny zamířili rovnou domů, počasí opravdu neláká k procházkám a tak jsme doma i zůstali. Včera odpoledne jsem byla tak zaujatá Tomíkovo namalovanou maskou, že jsem si vůbec nevšimla, že má na koleni díru jak hrom. Doma si Tomík kalhoty hned úhledně složil a dnes ráno si je oblékl, že je něco jinak, jsem si šimla až ve chvíli, kdy si obouval boty, takže jsem se znova zula a utíkala mu nahoru pro jiné. Jsou to tenhle školní rok už třetí kalhoty, které totálně zničil... Ve školce se holt převlékal do tepláků a tady leze po kolenou v kalhotech.

303. den - 11. 3.

11. 3. - Čtvrtek

...dnes byly po ránu jen -4 a hned měl člověk pocit, že je docela teplo, ale zase na rozdíl od předchozích dvou dnů se neukázalo sluníčko. Děti v družině dnes měly karnevalovou rozlučku s praktikantkami ze SPgŠ a Tomík měl celý obličej pomalovaný barvami, bylo docela pracné ho pak odlíčit. Jinak můj stav je setrvalý - pořád skřehotám.

302. den - 10. 3.

10. 3. - Středa



... ráno bylo -14, hlas se mi pořád nevrací, navíc mluvení mě dráždí ke kašli, tak jsem to dnes před polednem v práci zabalila, cestou obstarala základní potraviny a jela si domů lehnout. Nikča koukala překvapeně, když jsem byla doma dřív než ona :). Tomík zůstal v družině do čtyř, tam ho vyzvedla naše hodná teta Maruš, zastavili se pro mě a pokračovali jsme na plavání. V rámci čekání jsme si daly capuccino v MacDonaldu, odkud jsme také klukům přivezli večeři. Na konci plavací hodiny mají děti volnou zábavu a dovádí - většinou šplhají na desky, od které má pak Tomík odřené břicho. A v zápalu boje se dnes někomu podařilo ho do toho odřeného místa nakopnout, takže si pak zbytek večera stěžoval na bolest bříška, nicméně chuť k jídlu se mu neztratila a menu snědl úplně celé. Usnul únavou už v půl osmé.

301. den - 9. 3.

9. 3. - Úterý


... do rána bylo -10 a všechen ten včerejší mokrý hnus zmrznul, auta snad nebyla takhle namrzlá celou zimu, dveře jsem musela doslova odtrhnout a ani to se mi nepodařilo na první pokus. Cestou do práce jsem byla nucena zajet ke krajnici, zastavit a znovu oškrábat skla zvenku i zevnitř, protože jsem opravdu neviděla vůbec nic. V kombinaci s nemocí mi to po ránu dokázalo zkazit náladu. Ale dopoledne naštěstí vysvitlo sluníčko, takže hned všechno vypadalo optimističtěji. A protože je úterý, je cestování - dnes do knihovny, aby děti mohly vrátit knížky, které si vypůjčily minulý měsíc. Tam jsem Tomíka vyzvedla a jeli jsme domů.

300. den - 8.3.

8. 3. - Pondělí


...nový týden začal novou sněhovou nadílkou, letošní zima je opravdu nekonečná a už mě nebaví. Sníh padal celé dopoledne, ale po obědě strhla opravdu chumelenice a nebylo na krok vidět. Naštěstí před třetí na chvíli docela přestalo, takže cesta do družiny a pak domů byla v pohodě. Odpoledne jsme byli s Tomíkem sami, tak jsme si libovali, že už nikam nemusíme a povalovali se u televize. Taťka dnes cestoval do Liberce a přišel v půl šesté, Nikča dorazila v sedm.

298. den - 6.3.

6. 3. - Sobota

... Tomášek na dnešek spal u babičky a tak jsme se po plese mohli v klidu vyspat. Dopoledne klasika v domácnosti - pračka, sušička,uvařila jsem oběd, udělala pochoutkový salát a upekla Kardinálovy řezy na odpoledne - babička s dědou přivezli Tomíka a rovnou jsme s nimi oslavili jeho zítřejší svátek.

297. den - 5. 3.

5. 3. - Velký den

... je to možné? Moje malá holčička Nikolka měla dnes maturitní ples. Někdy mám pocit, že teprve včera šla poprvé do školy a dnes večer jsem ji stejně jako tenkrát s kornoutem a aktovkou pyšně a dojatě sledovala, jak si jde na pódium pro šerpu...

296. den - 4.3.

4.3. - Čtvrtek

... tak kromě toho, že ráno bylo mínus pět a opět nastoupila škrabka na sklo (jak já jsem doufala, že už tuhle zimní výbavu nebudeme potřebovat), mě začalo nepříjemně škrábat v krku a začala jsem chraptět, před zítřejším plesem mě to opravdu těší. Ale na dnešní odpoledne jsme neměli nic v plánu a tak jsme ho prolenošili doma.

295. den - 3. 3.

3. 3. - Středa

...Týden se nám zase půlí a počasí si s námi zahrává - dnes sice svítilo sluníčko, ale zima je čím dál tím větší, abych se aspoň trochu jarně naladila, koupila jsem si časopisy s velikonoční tématikou. A středy jsou plavací, takže i dnes si kluci užívali vody. A dnes jsem se rozhodla, že si nechám upravit nehty a hned jsem rozhodnutí zrealizovala - kolegyně mě objednala na šestou ke své nehtařce, takže po plavču jsem odevzdala Tomíka mezi dveřmi a jela, abych to stihla. A večer jsme si prohlídli fotky, které bude mít Nikča na tablu a které se budou promítat při šerpování na pátečním plese.

294. den - 2.3.

2.3. - Úterý



...ráno jsme vyrazili z domu nečekaně brzy, takže jsem po odevzdání Tomíka v družině s překvapením zjistila, že je teprve půl a pět - několik volných minut jsem využila k bleskové debordelizaci auta a školní kontejner tak obohatila o odpadky nahromaděné v něm. Jako úterní odpolední program měla dnes družina karnevalový rej (Tomík trval na tom, že si vezme masku kostlivce, kterou nemohl využít o Halloween, protože byl nemocný), takže jsem nemusela nikde postávat a čekat, až si budu moci své dítko odvézt domů, aby se chudera netrmácelo pěšky, ale odpolední vyzvednutí jsem hodila na tatínka, stejně jako zakoupení vína na večer :). Na mě zbyl nákup pečiva. Brzký návrat domů jsem využila k přípravě jídla - tentokrát variace na čínské téma a hranolky. Zvládla jsem to než se kluci vrátili domů. A zvládla jsem ještě upéct bábovku a vyžehlit prádlo, ale kromě toho jídla jsem nezvládla nic vyfotit :)
Ale víno jsme si večer dát zvládli :)

293. den - 1.3.

1. 3. - Pondělí

...nový měsíc jsme zahájili malým zazmatkováním - někdy od listopadu má Tomík jednou za čtrnáct dní bruslení. Minulé odpadlo kvůli jarním prázdninám a já jsem si nevím proč myslela, že v březnu už pokračovat nebude. Ale zase nás včasnou informací zachránila Maruš - mě zavolala a Tomíkovi před školou řekla, ať jde, že věci mu dovezu. A dobře jsem udělala, že jsem se šla podívat - viděla jsem Tomíka na bruslích vlastně poprvé a byla jsem překvapená, jak mu to jde. Moc jsem si tu hodinu užila :). A protože jedno vzrůšo za den stačí, zbytek dne už proběhl v poklidu v klasických kolejích. Vlastně ne - ještě mě vyvedlo z míry to, že mé oblíbené parkoviště bylo dnes zavřené kvůli předvolební kampani ČSSD :(