1. června

Úterý

... dnes nám odjel tatínek na dva dny do Brna a tak válčíme sami. Ráno než vyrazil, ještě stihl Tomáška odvést před školu. Dnes měli Projekt zdraví. Spočíval v tom, že se klasicky neučili, ale společně ve skupinkách zpracovávali úkoly na téma zdraví, také prý sledovali pohádky a malovali obrázek. Odpoledne s družinou dnes byli v rámci cestování na tajném výletu - nevěděli kam půjdou a byli na dětském hřišti na Benediktu. S Nikčou jsme odpoledne vyplnily elektronickou žádost o kolej v systému mašinka, myslela jsem, že to bude za chvilku hotové, ale strávily jsme tím hodinu a půl... Než se šel Tomík koupat, říkal, že je smutný, protože jsem mu ještě nepopřála. No jo, samou starostí o to, kde bude Nikča v Praze bydlet, jsem zapomněla na to, že je Mezinárodní den dětí. Nějaká sladkost a gratulace mu naštěstí náladu spravili. Také se na chvíli zastavila Maruška a večer jsem se při seriálu věnovala žehlení...

Letem světem květnem...

Květen

... v květnu jsem opět nějak stávkovala - nebyla chuť, nálada ani čas na každodenní psaní a focení. Přesto se toho událo docela dost:

Nikča - měla nabitý měsíc - absolvovala poslední zvonění, svaťák, maturitu (zvládla v pohodě, i když byla dost nervózní) a nakonec slavnostní předání vysvědčení, u kterého asistovala celá rodina. Také dostala vyrozumění, že jí přijali na VŠ - FHS UK. Je to šikula a udělala nám radost. Teď ji čekají dlooouhé prázdniny.

Tomík - absolvoval s družinou a školou několik výletů - výšlap na Hněvín, výlet na letiště do Braňan (vyhlídkový let jsme mu bez dozoru někoho z nás nedopřáli...) a třídní výlet do Mělníka na soutok Labe a Vltavy, muzea hraček. Tady jim bohužel nepřálo počasí, takže zmokli a domů se Tomík vrátil s úplně promočenými botami i ponožkami, naštěstí to odnesl jen rýmou. Dva víkendy strávil na chatě s babičkou a dědou, ten první dokonce prodloužený, kdy jsme ho na jeden den omluvili ve škole (stejně měli suplování, protože pí. učitelka byla na školním pobytu v Budvě).

Dva víkendy jsme věnovali malování - první schodišti a chodbě nahoře a poslední ložnici...

A konečně začala stavba parkoviště...

...úterní cestování do knihovny

... nedělní procházka ke kostelu

...slavnostní předávání maturitního vysvědčení

...poslední plavání

... sestavování komody

...i to je moje práce

353. den - 30. 4.

Pátek


... dnešní den bych nejraději vymazala z kalendáře, nebo aspoň z paměti, ale obávám se, že ani to druhé chvíli nepůjde. Udělala jsem ze sebe totální blbku. Ale dobře mi tak, snad si aspoň zapamatuji, že příště se nemám do ničeho vměšovat, aniž bych znala celou pravdu, ta částečná je totiž velice zkreslující. Začali jsme, tedy můj úžasný muž, s malováním prostoru nad schodištěm. A večer jsem si spravila náladu s kamarádkami u skleničky vína v pizzerii.