11. listopadu

Čtvrtek

... podle astrologů není dnešní den vůbec přívětivý, čekají nás různé střety a hádky, což se u nás projevilo hned ráno dikusí s Tomíkem na téma sponzorského daru pro družinu. V pondělí jim v družině rozdali smlouvy na poskytnutí daru, žádost vylepili i do notýsku. V úterý byl výlet, včera jsem na to zapomněla a dnes to tedy Tomík připomněl s tím, že musím dát aspoň tisíc korun, protože ten tatínek dal tolik a jiný tatínek zase tolik. Mnou navržená částka mu připadala směšně malá a vztekal se, že to musí být víc. Během naší debaty samozřejmě jen seděl a neoblékal se, takže jsme opět odcházeli na poslední chvíli v ne moc dobrém rozpoložení. Po keramice ho dnes vyzvedl tatínek a večer jsme si chvíli společně povídali o tom, jak se k sobě máme chovat a jaké kdo má povinnosti.

10. listopadu

Středa

... dnešní ráno bylo náročné a nepomáhala ani minutka, Tomík byl po včerejším výletu unavený a odmítal fungovat, po několikerém marném upomínání a napomínání jsem ztratila trpělivost a zvýšila hlas, takže jsme z domova odcházeli rozladění. V práci jsem dnes taky moc nepobyla - skoro celý den jsem strávila na školení v Ústí. Odpoledne jsme stihla nákup akčního zboží v několika marketech, vyzvedla Tomíka a s příjemným vědomím, že dnes už nikam nemusím, protože trénink zajistí tatínek, si užívala odpoledne. Večer jsem konečně zlikvidovala žehlení z víkendu - blíží se další a s ním i nová várka čistého prádla.

9. listopadu

Úterý

... na dnešek se Tomík moc těšil a vstával ochotně - učí se jen tři hodiny, pak jdou na oběd a ve dvanáct odjíždí s družinou na výlet do Beckilandu. K svačině jak do školy tak s sebou si přál toustíky, hodně toustíků a hodně pití. Přibalila jsme mu ještě müsli tyčinku a bonbony. Přijel hladový v sedm večer a vypil jen pití - svačinu měl v batůžku celou, tak ji spořádal až večer. Vyzvedávání u družiny po takových akcích, kdy se vrací tři autobusy plné dětí, je pro mě adrenalinovým zážitkem - prostor před školou i přilehlé ulice jsou ucpané auty a manévrování mezi nimi je pro mě lahůdka. Pravda, nemáme to tak daleko, abych nedošla pěšky, ale vím, že děti se vrací unavené a Tomíkovi se pěšky šlapat potmě chtít nebude. Odpoledne jsme konečně koupili prvních několik dárků pro Tomíka - většinou to řešíme i pro babičky, tak ať máme nějaký základ.

... svačina v Beckilandu

...pracovní - revitalizace výypky

8. listopadu

Pondělí

... zase to vstávání, i když při pondělku to ještě docela jde. Dnes má Tomík informatiku, takže jsem ho vyzvedla až ve čtyři. Doma pak se vším otálel, nechtěl si nést aktovku, nechtěl se svlékat, chtěl svačit a koukat na pohádku, úkoly jsme před odchodem na trénink napsat nestihli, tak je psal až po šesté. My jsme volnou hodinku využili k návštěvě Dráčika a Pompa abychom načerpali ještě nějakou inspiraci na dárky a abych si mohla udělat srovnání cen s internetovými. Večer mě čekalo pravidelné měsíční posezení s kamarádkami, tentokrát jako obvykle už ve třech.

7. listopadu

Neděle

...brrr, venku je dnes opravdu ošklivě, od rána je zataženo a leje jako z konve. Dopoledne si Tomík zkoušel nové kružítko - ve škole mají geometrii a paní učitelka ho dětem ukazovala s tím, že používat ho budou až příští rok, ale škemral, že by si ho chtěl vyzkoušet už teď a tak mu tatínek včera jedno úplně obyčejné v Tescu koupil. Já jsem uvařila oběd a přemýšlela, co podniknout odpoledne. Nakonec jsme ho strávili nakupováním - Tomík jezdí rád do Globusu a tentokrát byl i celkem hodný a alespoň jsme se dozvěděli, jaké hračky se mu líbí a přál by si je od Ježíška. Do Prahy dnes jela Nikča s kamarádkou autem, byla jsem trochu nervozní a uklidnila se, až když mi zavolala, že je v pořádku na koleji.

6. listopadu

Sobota

... celý týden se těším, že se konečně vyspím a když už bych konečně mohla, tak se vzbudím ve třičtvrtě na šest jako do práce a neodbytné myšlenky mě už nenechají usnout, ale nevadí, alespoň jsem toho dopoledne víc stihla. Odpoledne se u nás sešli naši a ségra s bráchou a rodinami na malou oslavu. Tomík s Verunkou nejprve vyráběli marťany a pak vytáhli magnetické kuličky Neo Cube a zbytek odpoledne a večer jsme pak strávili vytvářením různých útvarů podle videonávodů na internetu. Nikča šla pokračovat v oslavách s kamarádkou a domů dorazila v půl třetí.

5. listopad

Pátek

...konečně pátek a vidina víkendu. Nikča dorazila už v půl druhé, tak přišla za mnou do práce a domů jsme jeli společně. Já jsem pak ještě vyzvedla Tomíka v družině a když dorazil domů i tazínek jeli jsme pořát dědovi k včerejšímu svátku. Večer jsem udělala střechu z BeBe sušenek na zítřejší oslavu u nás a pak už jen přežívala.

... dnešní hodina výtvarné výchovy

4. listopadu

Čtvrtek

...ráno jsme se s Tomíkem vypravovali sami, ale zvládli jsme to v pohodě. V práci to bylo dnes poněkud hektické, jak je před dozorčí radou obvyklé, ale naštěstí se blíží konec týdne. Odpoledne se nám vrátil tatínek, dnes má svátek. Na oslavu moc času nebylo, protože Tomík má posunutý kroužek keramiky a končí až v půl páté. Když jsme ho vyzvedávali, bylo vidět, že už je dost unavený - v družině dnes měli první taneční - nacvičují na družinkový ples. Přesto si na tatínkovi vyškemral, že s ním půjde na Halloweenskou party do školní tělocvičny od pěti hodin, ale byl tam prý velký šrumec, tak se za hodinu vrátili, teprve potom šel psát úkoly. Někdy mi těch aktivit připadá až dost, uvidíme, jak to budeme zvládat.

3. listopadu

Středa

...po změně času se vstává přeci jen lépe, a když ráno odcházíme, není už úplná tma. Až do zítřka jsme s Tomíkem zase sami, tak jsme si udělali klidné odpoledne a večer. Z družiny jsem ho vyzvedla ve tři, doma chtěl jako obvykle nejdřív svačinku, udělal si úkol do školy, chvíli si zahrál na počítači, já jsem stihla vyžehlit, abych nemusela večer a na pátou jsme vyrazili na trénink. Minule jsem Tomíkovi slíbila, že až budu platit další měsíc, koupím mu klubové tričko a tak jsem mu ho dnes koupila. I to nejmenší je mu sice ještě velké, ale je spokojený. Volnou hodinku jsem využila k nákupu a po šesté už jsme byli doma. Večer se mu moc nechtělo připravovat si učení a když jsem ho zvýšeným hlasem nabádala, že už je opravdu nejvyšší čas, řekl mi, že k vánocům by si přál odstěhovat se do jiné rodiny. A máme to.

2. listopadu

Úterý

...část pracovní doby jsem dnes strávila v terénu, tím se den hezky rozčlenil a rychle utekl. Klasické cestování s družinou se dnes také nekonalo, protože od pěti hodin pořádala družina každoroční lampioňák. Loni jsme se nezúčastnili, protože Tomík byl nemocný a počasí bylo stejně pravé dušičkové, na rozdíl od letoška, kdy bylo opravdu pěkně, i když po setmění se taky ochladilo. Účast bylo hojná, každý lampion dostal své číslo - celkem jich bylo 188 a v cíli se losovalo o ceny - lampiony štěstí, draky a létající talíře. Ve čtvrt na šest jsme vyrazili od školy a přes centrum města se pomalu sunuli na Šibeník. Cesta nám trvala hodinu a ve městě jsme budili docela pozornost - přeci jen dvě stovky lidí s lampiony se nedá jen tak přehlédnout, natož když na přechodech pro chodce zastaví dopravu. Zpáteční cesta byla už individuální, i když taky dlouhá - chvíli jsem přemýšlela, jestli nepůjdeme na autobus, ale zvládli jsme to také pěšky. Tomík si povídal s Amelinkou, kterou jsme si vzali na starost a ještě šla na hlídání k nám, tak ani neměl čas stěžovat si, že je to dlouhé, že ho něco bolí, nebo něco chce. Doma jsme si udělali večeři, děti zkoukly Příběh hraček 3, Tomík si ještě přečetl stránku v knížce, aby měl podpis do soutěže a půl deváté si Amelinku vyzvedla maminka.

1. listopadu

Pondělí

... nový měsíc začal poněkud rušnější nocí - přeci jen se Tomíkovi zdálo o strašidlech :(. Ranní výprava probíhala zase podle minutky, ale dnes jsem ho nemusela ani moc pobízet, protože jdou se školou na první bruslení. Brusle jsme sice v sobotu večer koupili, ale nebyly nabroušené a tak jsme museli poprosit dědu, aby je ještě před bruslením odvezl nabrousit. Naštěstí to stihl a u stadionu byl s věcmi dřív, než dorazily děti. Odpoledne měl Tomík kroužek informatiky a tak jsem měla volno až do čtyř, alespoň jsem stihla malý nákup. Doma jsme se sotva otočili a byl čas odjet na trénink, to si vzal dnes naštěstí na starosti tatínek - odvezl ho mým autem a při té příležitosti mi koupil nové šrouby na kola. Já jsem mezitím uvařila doma večeři a po šesté jsme se zase všichni sešli.

31. října

Neděle - Oživlá strašidla na Jezeří

... ráno jsme vstávali díky posunutí času už v sedm, o hodinu delší den je příjemný a dopoledne jsem kromě vaření stihla upéct i makový závin, který jindy dokyne právě ve chvíli, kdy už se věnuji přípravě oběda a v troubě se peče něco jiného. Odpoledne jsme si udělali výlet na zámek Jezeří, kde je každoročně na závěr sezony akce Oživlá strašidla. Byli jsme tam už poněkolikáté, ale dnes nás zaskočilo, kolik tu bylo lidí - auta parkovala podél úzké cesty až nahoru k zámku a na vstup na prohlídku jsme čekali asi třicet minut. Dlouhou chvíli ve frontě krátila dětem ježibaba, Tomík se s ní odmítl vyfotit, ale jinak tvrdil, že se nebojí, protože ví, že jsou to jen převlečení lidé. Ale když na něj na tmavé chodbě vybaflo první strašidlo, byla v něm malá dušička a hned mě chytl za ruku a já měla výčitky, že jsme ho vystavili takovému stresu. Večer nám odjela Nikča na kolej a od zítřka nás čeká běžný režim.

30. října

Sobota

... ráno jsme lenošili v posteli skoro do devíti, což u nás není úplně obvyklé, ale Tomík spí u babičky a tak je potřeba to využít. Dopoledne odjel manžel hrát s kapelou do Německa a já se s Nikčou vypravila do Centralu, předvybrala jsem Tomíkovi nové brusle, zimní bundu a boty, abychom pak s ním mohli jít skoro na jistotu, protože já a Tomík máme zcela odlišný pohled na to, jak má takový nákup probíhat. Zastavili jsme se ještě v Tescu, kde jsme si také koupili oběd a v půl druhé dorazili domů. Odpoledne jsem trochu pouklízela a když dorazil tatínek, vyzvedli jsme Tomíka a vyrazili na nákupy - byli jsme úspěšní a Tomík může jít nejen v pondělí bruslit, ale také má zimní bundu, čepici a boty. Za odměnu si opět vyžádal návštěvu parfumerie a otestování asi dvaceti vůní, všechny nastříkané proužky si odnesl s sebou. Doma se v nových věcech odmítal fotit a utíkal, raději chtěl pózovat s kloboukem, na který jsem narazila u něj ve skříni a zapomněla ho dát zpátky.

29. října

Pátek

... po včerejším celodenním výletu jsme dnešek pojali odpočinkově, tedy až na odpolední přezouvání mého auta v garáži u dědy. Tomík si na dnešek domluvil spaní u babičky, tak jel odpoledne do garáže s tátou a pak už tam zůstal.

28. října

Čtvrtek - Tropical Islands

...podzimní prázdniny jsme se rozhodli zpestřit si výletem do Tropical Islands nedaleko Berlína. Svátek, nesvátek, ráno jsme vstali v šest abychom usmažili řízky, udělali tousty, nakrájeli zeleninu, sbalili plavky a osušky a v půl osmé mohli vyrazit. Nejeli jsme tam poprvé, tak se Tomík moc těšil, co všechno si ten den užije, i když tentokrát jsme plánovali večer návrat domů. Cesta v pohodě ubíhala, první varovné bliknutí, že dnešní den jsme asi nezvolili úplně ideálně, přišlo na parkovišti plném aut s českými espézetkami a po spatření velkých front před pokladnami mi bylo už úplně jasné, že vyhlídka na klidný den v poloprázdném Tropickém ostrově vzala za své. Stejnou představu měla spousta dalších Čechů. Ale nakonec to byl celkem pěkný den a hlavně Tomík si to opravdu užil, zpáteční cestou v autě usnul, ale ještě předtím chtěl babičce poslat smsku, že se mu výlet moc líbil. Domů jsme dorazili v půl desáté.

27. října

Středa

... první den dovolené jsem strávila vcelku pracovně - snažila jsem se doma dodělat to, co se mi nechce dělat v běžném pracovním týdnu. Tomík jen co ráno otevřel oči, chtěl jít hrát hry na počítač a moc se mu nelíbilo, že mu to dovolím, až bude oblečený, umytý a nasnídaný. Po obědě si ho vyzvedl děda, aby ho vzal k holiči a pak k nim. My jsme ho vyzvedli v šest a pak pospíchali domů chystat svačinu na zítřejší výlet. Do příprav se zapojil i Tomík - naklepával a s Nikčou obaloval řízky.