... pondělní rána nemám ve velké oblibě - přede mnou vidina ještě celého pracovního týdne, Tomáškovi se obvykle nechce z postýlky a mně je líto, že ho z tahám tak brzy. Ale dnes už nemohl dospat, jak moc se těšil na Adélku. To je hned klidnější výprava z domu. Dnešek jsem také pojala jako takový antiodkládací den a podařilo se mi zvládnout docela dost věcí - přihlásit Tomíka na obědy do školní jídelny, vyzvednout knížku v knihovně a nějaké katalogy s nábytkem, koupit Nikče novou péřovou deku - myslím, že po povinném školním cyklistickém a vodáckém výcviky si ji zaslouží - dnes úplně netrénovaná ujela 50 km na kole a zítra má ještě tolik před sebou, pak už budou na vodě. Večer jsem ještě zasadila netýkavky do truhlíků.
Žádné komentáře:
Okomentovat