261. den - 29. 1.

29. 1. - Promoce


... včera měl svůj velký den Tomík, dnes se ho dočkal Milý choť. Po třech náročných letech dostudoval a dnes dostane diplom. A aby na tu slávu nebyl sám, jela jsem ho i s velkými dětmi podpořit, pravda, škola by mohla být blíž než v Brně. Na cestu jsme vyrazili už v osm, abychom měli nějakou rezervu, kdyby se něco semlelo na D1. Naštěstí ranní nehoda kamionů byla odklizena dřív, než jsme se na ono místo dostali, takže průjezd byl hladký a bez komplikací a v půl dvanácté jsme už parkovali před hotelem. Ubytovaní jsme byli sice hned, ale na pokojích byla hrozná zima a než jsme se v jednu odebrali na výstaviště, kde probíhala promoce, nestačila jsem rozmrznout, tam jsme také jěště přes hodinu čekali na začátek a nedá se říct, že by tam bylo právě teplo, takže se dá říct, že jsem se zahřála až tancem na plese absolventů :). Promoce končila kolem čtvrté, ples začínal až v půl osmé, tak jsme zvývající čas využili ještě k návštěvě KFC a Olympie. Ale myslím, že jsme si celý den užili a pobavili se - ve dvě už jsme byli zpět v posteli. Měli jsme objednané dva dvoulůžkové pokoje, takže spali kluci s klukama a holky s holkama.

260. den - 28. 1.

28. 1. - Vysvědčení

... náladu mi hned po ránu zkazil pohled z okna - přes noc opět napadalo něco málo sněhu, ale baterie se do rána nabila, tak jsme mohli s Tomíkem absolvovat naší obvyklou trasu . Dnes šel do školy trochu rozechvělý očekáváním prvního vysvědčení. Měl samé jedničky a dostal pochvalu do žákovské. K obědu dnes ve škole za odměnu rozdávali nanuka a doma dostal knížku Macha a Šebestové, dinosaury a bonboniéru Milka. Jsem ráda, že ve škole se mu líbí a dobře ji zvládá - přeci jen jsme zvažovali odklad a pokud by měl s něčím problém, asi bych si to vyčítala. Večer se pak Tomášek přesunul k babičce - zítra má pololetní prázdniny a bude tam dva dny spát, protože my v osm ráno vyrážíme s velkými dětmi do Brna....

259. den - 27. 1.

27. 1. - Středa


... letošní studená zima a dnešní ledová noc, i když u nás bylo bylo jen -15,5, se podepsala na mé autobaterii. Chudinka odmítla pracovat, kilometrů moc nenajezdím, prakticky se přesunuji jen po městě - od bytu k družině, od družiny do práce, z práce do družiny a zpět domů, několikrát v týdnu ještě nákup, bohužel to nestačí k tomu, aby se dostatečně dobíjela. Ale můj prozíravý muž tušil, že by tahle situace mohla nastat, tak šel ráno o chvíli později a počkal, jestli se mi podaří nastartovat, pak operativně odvezl Tomáška do družiny a mě do práce, stejně, jen v opačném pořadí to udělal i odpoledne. Já jsem si ještě dopoledne půjčila od našich nabíječku a ráno se uvidí.
Odpoledne nás čekala ještě poslední ukázková hodina plavání, tam jsme se nevyhnuli menšímu zmatkování, když Tomášek nemohl najít koupací čepici, o které jsme byli přesvědčeni, že ji určitě má. Půjčili jsme si tedy jednu gumovou erární, při jejímž nasazování Tomík trpěl. Tu svoji, polyesterovou, příjemnou, našel Tomášek při záverečném převlékání zastrčenou v plavkách...
Z plavání mě kluci ještě odvezli do Centralu, protože na večer jsem měla naplánované posezení s kamarádkou Silvou, ne že by těch zážitků na dnešní den bylo málo, ale neviděly jsme se přes dva měsíce a tak jsem se těšila.

258. den - 26. 1.

26. 1. - Nikča má angínu

... dnes ráno jsem měla neobvyklého spolucestujícího - místo Tomíka, který šel opět s tatínkem, se mnou jela Nikča - od půl osmé ordinuje doktorka na nádraží, tak si tam zaběhla s bolestí v krku a hned vyfasovala antibiotika, protože má angínu. Je to zajímavé, ani ona, ani já jsme klasickou angínu hodně let neměly a teď nás v rozmezí několika měsíců potkala obě. Domů jsem jí bohužel odvézt nemohla, v práci jsme absolvovali školení řidičů. Odpoledne byl Tomášek s družinou na bowlingu ve Sportovce a moc se mu tam líbilo - byl opět na druhém místě. Cestu tam šel s ostatními, ale zpátky jsem ho vyzvedla - do Sportovky to mám z práce kousek a stejně končili ve tři. Hodná teta Maruš nám vzala aktovku, tak jsme ani nemuseli vracet do školy. Cestou jsme ještě koupili vajíčka, na která jsem dopoledne zapomněla, abychom si mohli udělat zapečené těstoviny a pak už šupajdili domů. Venku dnes bylo konečně sluníčko a tak i nálada byla hned o kousek lepší.

257. den - 25. 1.

25. 1. - Pondělí


... tak nám začal další mrazivý lednový týden a zdá se, že mrazy jen tak nepoleví. Copak mrazy, ale sluníčko chybí a pondělní vstávání se mi v poslední zdá stejně hrozné jako páteční, nějak se mi nedobíjí baterky, ani nevím jsetli trpím jarní únavou, zimní depresí nebo krizí středního věku :). Ale přeci jen - dnes šel Tomík ráno s tatínkem, tak jsme mohli všichni jít o něco později než obvykle. Odpoledne jsem v družině předala bonbony, které jsem koupila už minulý týden a paní vychovatelka o ně Tomáška už upomínala. Lamentuji nad tím, že Tomík zapomíná, ale sama nejsem o nic lepší - co si nenapíšu, zapomenu.

256. den - 24. 1.

24. 1. - Neděle

... oslavy pokračují, na odpoledne byli pozvaní naši a Maruška s Tondou, popřáli jsme také ještě dodatečně Tondovi k narozeninám, které měl minulý týden. Pro mě to znamenalo skoro celé dopoledne v kuchyni, i když k obědu jsme se odbyli bramborovou kaší a kuřecí roládou od včera. Ale jsem ráda, když se všichni sejdem - v poslední době to nebývá moc často a spíš jen u Marušky nebo u nás, nějak na to není čas :(.

255. den - 23. 1.

23. 1. - Sobota

... abychom tak nějak oslavili ty moje narozeniny, pozvala jsem dnes na oběd babičku a dědu E. a taky Kubu. Udělala jsem kuřecí polévku, kuřecí roládu a brambory a jako dezert tiramisu. Poseděli jsme, popovídali, dohodli nějaké podrobnosti ohledně nastávajícího výletu do Brna, probrali školu, Tomík si užíval babičky a dědy :)

254. den - 22. 1

22. 1. - Pátek

... hurááá, konečně pátek, venku mrzne až praští a mě dnes zamrzl i zámek u spolujezdce - naštěstí jsme od včera měla odemčené dveře u řidiče, tak jsem ráno mohla odjet. V práci parkuju na hlídaném parkovišti, takže jsem auto nechala v klidu odemčené a když se rozednilo, nastříkala jsem do zámků rozmrazovač a už zase fungují :). V práci bylo dnes konečně klidněji, tak jsem stihla zajet i k našim, aby mi mamka vykostila kuře na zítřejší oběd a při té příležitosti také nakoupila. Odpoledne jsme doma uklidili, má lepší polovička vyluxovala a vytřela, Nikča vyprala a usušila prádlo, zůstala dnes zase doma a já jsem se věnovala vaření a přípravám na zítřek.

... a detail kytičky, kterou jsem včera dostala od Tomáška...

253. den - 21. 1.

21. 1. - Čtvrtek

... dnes mám narozeniny a to hned kulaté. Nijak to neprožívám a narozeninové dny nemám ráda - nejsem ráda středem pozornosti a při gratulacích se cítím rozpačitě. Dárky raději dávám, než přijímám. V rodině mi to ani tak nepřijde, v práci je horší - i tam jsem dnes dostala krásnou kytku a nějaké peníze, na oplátku jsem rozdala chlebíčky a medovník. Doma jsem dostala ještě krásnější kytku od manžela a jednu také od Tomáška, k tomu ještě hodinky a náušnice a od Nikči pro změnu úžasný prstýnek.

252.den - 20. 1.

20.1. - Středa


... dnes jsme odešli na plavání s přesvědčením, že je poslední ukázková hodina. Ta sice byla, ale pro kurz, který začínal o týden dřív. Ale nevadí, vytáhla jsem i Maruš, manžela po zjištění, že to není poslední hodina poslala domů a zajela si s ní na kafčo do Tchiba :). Večer jsem se ještě překonala a upekla na zítřek do práce medovník. A po dlouhé době dočetla knížku....

234. den - 2.1. - 251. den 19.1

Leden

... dá se říct ledový leden, venku mrazy, spousta sněhu, málo sluníčka a s tím související nálada pod psa, kdy se člověku nechce nic, natož každý den zapisovat a nedejbože i něco fotit. První půlku ledna jsem tedy po téhle stránce nezvládla - ale na moji omluvu - nic zvláštního se nedělo, prostě běžné všední dny s obvyklým scénářem - družina - práce - družina - domů a z normy nevybočovaly ani naše víkendy.

233.den - 1.1.2010

1.1. - Nový rok

... kdyby opravdu platilo jak na Nový rok, tak po celý rok, byla by to docela pohoda. I když jsme šli spát až kolem čtvrté ráno, vstávala jsem celkem čilá kolem desáté. Lenka měla na dnešek nachystanou čočkovku a zelňačku, takže jsme posnídali a kolem poledne se vydali na procházku zasněženým okolím. Domů jsme dorazili kolem páté, vyzvedli Tomáška u babičky a pak už jen odpočívali.

232. den - 31.12.

31. 12. - Silvestr

... silvestrovské oslavy obvykle nijak neprožívám, často jsme také tento den trávili doma sami a v klidu, ale na dnešek jsme pozvaní ke kamarádům do Benešova nad Ploučnicí. Dopoledne jsem ještě strávila v kuchyni pečením a vařením, ve tři jsme předali Tomáška babičce a vydali se na cestu. Z dalších tří rodin, které ještě měly dorazit, jsme tam byli první :). Večer jsme si moc užili - babinec většinou tlachal v teple v kuchyni a mužská část se věnovala kulečníku a šipkám. Po půlnoci dokonce došlo na koupel v ledové řece - Fanda a Fanda se navzájem vyhecovali tak, že tam opravdu skočili, naštěstí oba přežili ve zdraví. Pocit z dobré zábavy a hezkého večera, mi trochu zastínila SMS od Nikči - její tatínek je opravdu formát a nepoznávám ho :(.

231. den - 30.12.

30. 12. - Středa


... včera večer se až do čtvrt na dvanáct z pokojíku ozývalo chichotání, šeptání a také několikrát společná cesta na záchod. Tomášek se ráno probudil v půl deváté a nemeškal ani s probuzením Amelinky. Dopoledne si děti ještě pohrály, pak jsem Amelku odvedla domů a musím říct, že návštěva proběhla úplně úžasně a ke spokojenosti všech. Odpoledne jsme konečně koupili nové bačkory do školy a zastavili se u babičky a dědy.