302. den - 10. 3.

10. 3. - Středa



... ráno bylo -14, hlas se mi pořád nevrací, navíc mluvení mě dráždí ke kašli, tak jsem to dnes před polednem v práci zabalila, cestou obstarala základní potraviny a jela si domů lehnout. Nikča koukala překvapeně, když jsem byla doma dřív než ona :). Tomík zůstal v družině do čtyř, tam ho vyzvedla naše hodná teta Maruš, zastavili se pro mě a pokračovali jsme na plavání. V rámci čekání jsme si daly capuccino v MacDonaldu, odkud jsme také klukům přivezli večeři. Na konci plavací hodiny mají děti volnou zábavu a dovádí - většinou šplhají na desky, od které má pak Tomík odřené břicho. A v zápalu boje se dnes někomu podařilo ho do toho odřeného místa nakopnout, takže si pak zbytek večera stěžoval na bolest bříška, nicméně chuť k jídlu se mu neztratila a menu snědl úplně celé. Usnul únavou už v půl osmé.